Peter Makolies absolvierte in Dresden zwischen 1953 und 1956 eine Steinmetz- und Steinbildhauerlehre an der Zwingerbauhütte und besuchte zeitgleich Zeichenkurse an der Volkshochschule bei Strawalde. Zusammen mit den späteren Freunden Winfried Dierske, Peter Graf, Peter Herrmann und A. R. Penck bildete er die Künstlergruppe „Erste Phalanx Nedserd“, eine sich der offiziellen Kunstdoktrin widersetzende Gemeinschaft. Makolies‘ „Hockende Figur“, die als Nachdenkender eine beobachtende Position einnimmt, gehört zu seinem Frühwerk. Meisterhaft ist die Bearbeitung des Steines, der durch das Aufeinandertreffen von polierten und nur wenig behauenen Flächen belebt wird. Haltung und Stilisierung verweisen auf altägyptische Skulpturen, die so genannten „Würfelhocker“, die sich durch ihre blockhafte Geschlossenheit auszeichnen. Gleichzeitig verweist die Haltung der Arme aber auch ganz humorvoll auf Rodins berühmten „Denker“.

Peter Makolies se v letech 1953 až 1956 vyučil kameníkem a kamenosochařem v drážďanské stavební huti při Zwingeru a současně i navštěvoval kurzy kresby u Jürgena Böttchera na večerní univerzitě. Spolu s pozdějšími přáteli Winfriedem Dierskem, Peterem Grafem, Peterem Herrmannem a A. R. Penckem vytvořil uměleckou skupinu „Erste Phalanx Nedserd“ (První falanga Nedserd/dresdeN), jež se vzpírala tehdejší oficiální umělecké doktríně. Makoliesova „Dřepící postava“ (Hockende Figur), zobrazující pozorujícího a přemýšlejícího člověka, patří k jeho ranému dílu. Mistrovské je zejména zpracování kamene, oživené střetem vyhlazených a pouze lehce otesaných ploch. Pozice a stylizace odkazují na staroegyptské sochy typu tzv. krychlových stoliček, které se vyznačují kvádrovitou sevřeností. Pozice rukou navíc s humorem odkazuje na slavného Rodinova „Myslitele“.